Zajímavosti o městě

Obecná historie části Plešovec

O původu Plešovce není zaznamenáno nic určitého, protože určité písemné zprávy se objevují až roku 1676 a podle ústního podání a zápisu v plešovské kronice z roku 1865 vznikla obec takto: Plešovec vznikl pravděpodobně v době, kdy v Chropyni stávala tvrz. Místo, na kterém Plešovec leží, byla dříve louka, nesoucí název Peleše. Své jméno dostala podle tábořiště nepřátelských vojsk při dobývání tvrze. Že zde nepřátelská vojska opravdu tábořila a že toto místo bylo častým bojištěm, dokazuje prý jistý hřbitov, na kterém se ještě v době pořízení zápisu vykopávalo velké množství lidských kostí a že je nepravděpodobné, že by si tehdejší osada o osmi domcích založila svůj vlastní hřbitov, který neměly ani obce Skaštice, Kyselovice nebo Bochoř, které byly podstatně větší. Dle zápisu se obec postupem času pomalu rozvíjela. V roce 1697 zde stálo 8 výše zmiňovaných domků, v roce 1788  to bylo 15 domků, 23 rodin a 115 obyvatel. Do roku 1809 přibylo 5 domků a v roce 1840 čítala vesnice 40 domovních čísel. Do roku 1881 se obec tak rozvinula,že zde bylo 51 domků.

Roku 1881 byla také postavena kaple v Plešovci na hřbitově, zasvěcená sv. Josefovi. K její stavbě se váže jedna tragická událost. Když se totiž na svátek sv. Josefa roku 1881 uskutečnila slavnost položení základního kamene, strhla se k večeru mohutná bouře. Zedník, pověřený stavbou kaple, se se svým synem a pomocníkem vraceli domů. Po cestě museli překonat řeku Moravu, která se v té době dělila u Lobodic na dvě ramena a jedno protékalo v blízkosti Záříčí, Chropyně a Plešovce. Jelikož se při bouři valilo korytem velké množství vody, nevydržel most přes řeku a byl stržen. Proto usedli do loďky a chtěli řeku přeplout. Mohutný proud je však strhnul a táhnul je k jezu, kde se zedník a jeho pomocník utopili. Zachránil se pouze syn Ondřej Hrabal, který kapli později postavil.

Jiná verze o vzniku Plešovce, podaná někdejším učitelem Antonínem Ugwitzem (odkaz), praví, že Plešovec, dříve Plešovice, je osada velmi starého původu, protože roku 1883 byly na bývalém obecním pastvisku Kopec nalezeny staroslovanské hroby (že by hroby považované za hřbitov nepřátelských vojsk?). Ugwitz také zmiňuje první zápis o existenci osady, pocházející z roku 1261, kdy ji stejně jako Chropyni daroval Smil ze Střílek cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. S vizovickým klášterem však vedl spor o Plešovec klášter na Velehradě a po urovnání tohoto sporu patřil Plešovec od roku 1306 velehradskému klášteru. Okolo roku 1450 byla obec zastavena Petříkovi a Dorotě z Kroměříže za 300 dukátů (uherských zlatých). V polovině 16. století pak přešel Plešovec pod chropyňské panství, u kterého již zůstal a zažíval podobné osudy jako Chropyně.