Zámek

Historie zámku

První písemná zmínka o Chropyni pochází z roku 1261 a je součástí zakládací listiny cisterciáckého kláštera Smilheim ve Vizovicích. Přerovský purkrabí Smil ze Střílek v listině datované 21. srpna 1261 daroval vizovickému klášteru osady: Chropyně, Plešovec, polovinu Záříčí a Lhotku. Zakládací listinu potvrdil český král Přemysl Otakar II. V roce 1421 císař Zikmund Lucemburský Chropyni vizovickému klášteru odebral a použil ji jako zástavu. Chropyně plnila funkci zástavy až do roku 1457, kdy ji získali Ludanicové. V pozdějších letech rod Ludaniců velice přál církvi Jednoty bratrské a umožnil na chropyňském panství zřídit první školu.

Roku 1535 Ferdinand I. Habsburský povýšil Chropyni na městečko. Podle privilegia tvořil znak Chropyně „štít červený, v němž jest v prostředku vydra držící v ústech štiku“. Zároveň byl Chropyni udělen jeden týdenní trh, dva výroční trhy a právo pečetit voskem. V roce 1567 prodal Jan z Ludanic chropyňské panství Vratislavovi z Pernštějna a ten ho ještě téhož roku přeprodal Hanuši Haugvicovi. V roce 1577 požádal Hanuš Haugvic císaře Rudolfa II. a zemský sněm o povolení stavby nové tvrze na chropyňském panství. Tato tvrz měla nést jeho jméno – Nový Haugvicov. Svolení Hanuš Haugvic získal a začal stavět. Tvrz však nikdy nedostavěl, protože v roce 1580 zemřel. Po smrti Hanuše Haugvice rozestavěná tvrz a celé chropyňské panství velmi často mění majitele. Změna nastala v roce 1615, kdy panství zakoupil František kardinál Ditrichštejna.

František kardinál z Ditrichštejna koupil chropyňské panství, k němuž tehdy náležela tvrz, dvůr, pivovar, mlýn a městečko Chropyně s prastarým mýtem mostním, vsi Záříčí, Bochoř, Vlkoš, Břest, Plešovec, Žalkovice, Bezměrov se svobodným dvorem, Hradisko s mlýnem a Zlobice, za 153 000 zlatých. Není zdokumentováno, zda současný zámek vznikl přestavbou bývalé tvrze, nebo ho kardinál z Ditrichštějna nechal nově vybudovat. Pravdou je, že skutečný stavitel místního zámku není dodnes známý. Pokud se opřeme o chropyňskou kroniku, můžeme říci, že zámek nechal postavit František kardinál z Ditrichštejna. Svědčí o tom nápis na vlysu portálu hlavního vchodu: FRANCISKUC, CARDINALIS A DIETRICHSTEIN, EPISCOPUS OLOMUCENSIS, PRINCEPS, EREXIT ANNO DOMINI MDCXV. Kardinál z Ditrichštejna koupil panství pro sebe, nikoliv pro biskupství, a měl s ním určitý plán. Ditrichštejn chtěl vyměnit panství chropyňské za panství žďárské. Výměna byla shledána pro biskupství výhodnou a roku 1616 k ní došlo. Zámek se tak stal majetkem olomouckých biskupů.

Následovala třicetiletá válka. Zlá doba pro celou Evropu i pro Chropyni. Chropyně byla vypálena a rybníky vyloveny. Válečné útrapy se nevyhnuly ani zámku. V roce 1643 zachvátil Chropyni ničivý požár, který poničil zámek. Ten v následujících letech chátral. O obnovu chropyňského panství a zámku se zasloužili olomoučtí biskupové, kteří jej vlastnili. Karel II. Lichtenstein-Castelcorn pověřil přípravou projektu na obnovu chropyňského zámku významného architekta Giovanniho Pietra Tencallu. Na chropyňském zámku jsou realizovány pro Tencallu příznačné architektonické prvky známé i z Kroměříže. Projekt byl realizován v letech 1701–1703 z nařízení dalšího olomouckého biskupa Karla III. Lotrinského. Stavitelem se stal Mariáš Porst.

K důležitým změnám došlo po druhé světové válce. V roce 1949 přešel zámek do vlastnictví státu a byl využíván jako kanceláře a byty lesní správy, skladové prostory, později jako školní jídelna a družina. Roku 1972 byl zámek převeden do správy Okresního muzea v Kroměříži. V následujících letech prošel kompletní rekonstrukcí a byl zpřístupněn veřejnosti.

Po roce 1989 se zámek vrátil do majetku Arcibiskupství olomouckého. Na jeho provozu se spolupodílelo Město Chropyně a Muzeum Kroměřížska, následně v letech 2022 a 2023 příspěvková organizace SLOCH. Od roku 2024 je zámek provozován příspěvkovou organizací Správa majetku města Chropyně, která zajišťuje prohlídky historických interiérů pro veřejnost, edukační programy pro dětské skupiny, výstavy a další kulturní akce.

Zámecké expozice

V prvním patře zámku se nachází Rytířský a Ječmínkův sál, přilehlé místnosti popisují dějiny Chropyně počínaje pravěkem. Etnografické sbírky návštěvníkům přiblíží běžný život lidí v dobách minulých. Druhé patro se věnuje vzpomínce na významného chropyňského rodáka, malíře, sochaře a grafika Emila Fillu. Arkádová chodba připomíná dalšího významného rodáka, skladatele a hudebního teoretika Emila Axmana. 

Kontakt

• Zámek Chropyně
• náměstí Svobody 30, 768 11 Chropyně
• telefon: 724 146 334
• email: zamek@smmchropyne.cz
• web: www.smmchropyne.cz

ředitel

• Dalibor Kondler, tel.: 602 618 002

Zahájení sezóny: 25.04.2026

Otevírací doba:

• duben - květen: sobota - neděle
• červen - srpen: úterý - neděle
• září - říjen: sobota - neděle

Časy prohlídek: 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00

Objednání edukačních programů a skupin s větším počtem návštěvníků

e-mail: zamek@smmchropyne.cz

tel.: 607 089 232

Pro zobrazení virtuální prohlídky v novém velkém okně klikněte zde